Zateplení budov je klíčovým krokem k dosažení úspor energií a snížení nákladů na vytápění. Vzhledem k rostoucím cenám energií a důrazu na ochranu životního prostředí je vhodná doba pro využití dotace ve vyšší až 1,5 milionů Kč na zateplení. V tomto článku se podíváme na možnosti dotací na zateplení, jejich přínosy a postup při získávání finanční podpory.
Na začátek je důležité zmínit, že dotace na zateplení se vyplácejí předem, což znamená, že žadatelé mohou získat finanční prostředky ještě před realizací projektu. Dotace na zateplení je určena různým skupinám žadatelů, mezi které patří:
Mezi běžné zateplovací opatření, na která lze získat dotaci, patří:
Získání dotace na zateplení přináší řadu výhod:
Získání dotace pro fyzické osoby na zateplení zahrnuje několik kroků:
Ačkoli se může zdát, že podání žádosti o dotaci na zateplení je jednoduchý proces, je důležité mít na paměti, že se jedná o komplexní zpracování odborné dokumentace.
Nedostatečnosti v posudku mohou vést k zamítnutí žádosti, či případné povinnosti vrátit vyplacenou dotaci v případě její kontroly po realizaci zateplení. Investice do kvalitního zpracování projektu se tedy vyplatí nejen pro hladký průběh vyřízení dotace, ale také pro vaši finanční jistotu. Odborná příprava dokumentace navíc zajistí maximální úsporu na nákladech za energie.
Nárok na dotaci a veškerou dokumentaci vyřídíme za Vás.
Dle Evropské komise by do roku 2050 měly všechny budovy vykazovat nulové emise a do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55% oproti roku 1990.
Co v praxi znamená bezemisní dům? Definuje je velmi nízká energetická náročnost, nulové emise uhlíku z fosilních paliv v místě, kde stojí, a nulové nebo velmi nízké množství emisí skleníkových plynů z jejich provozu a neposledně pokud to je technicky možné, nainstalovaná fotovoltaická elektrárna.
Nové budovy budou muset od roku 2030 a veřejné budovy od roku 2038 splňovat bezemisní standard. U stávajících budov se členské státy dohodly na cíli postupně do roku 2040 ukončit používání kotlů na fosilní paliva (plyn a uhlí).
Za tímto účelem jsou podporována především komplexní opatření, kde lze u starších domů uspořit až 70% energie a dosáhnout stanovených cílů.
Budovy představují 40 % konečné spotřeby energie v členských státech Evropské unie a 36 % jejích emisí skleníkových plynů souvisejících s energií. Přitom 75 % budov v Unii je stále energeticky neúčinných. V Česku tři čtvrtiny, tedy 716 tisíc rodinných domů postavených před rokem 1980 nejsou zrenovovány vůbec nebo prošly jen částečnými úpravami. U bytových domů potřebuje důkladně zrenovovat přibližně polovina z celkového počtu 207 540.
Domy ale renovujeme pomalu, aktuální tempo je 1 – 1,2 % renovací ročně, což pro představu znamená jen kolem 10 000 rodinných domů ročně. Mezi odborníky panuje shoda, že toto tempo je potřeba zvýšit na 3 % ročně.
Je proto v zájmu státu komplexní rekonstrukce podporovat, o což se dlouhodobě snaží i dotační program Nová zelená úsporám, který jako kontinuální stabilně běží od roku 2015. „Možnost zažádat až o milion korun na komplexní zateplení, kdy se však nejedná o fixní částku, ale o podporu na 1m2 zateplení, z programu Nová zelená úsporám, například Oprav dům po babičce, považujeme za smysluplné, a to zejména s ohledem na stav bytového fondu na venkově. Bez podobných dotačních titulů jsou domy na venkově v chudších regionech v dohledné době jen těžce opravitelné.